Dnešní příspěvek je zaměřený na účinky, respektive neúčinky ledování v praxi 🥶. Ledování po akutních úrazech či operacích, ledování v rámci chronických bolestí, ledování po zátěži, ledování pro snížení bolestivosti – to vše a další poznatky na základě moderní praxe a výzkumu 😁.
Určitě jste během života někdy slyšeli, že po zranění, operaci nebo po velké zátěži je dobré si namožené místo zaledovat. V rámci efektivní regenerace a hojení na to dnes zapomeňte 😱. Dříve se tvrdilo, že ledování snižuje škodlivý zánět, pomůže od bolesti a otoku, lépe prokrví oblast a zlepšuje regeneraci po tréninku. Typicky třeba po výronu kotníku hodíme na nohu pytel ledu a myslíme si, že to pak bude lepší. Sice je to pocitově příjemné a nakrátko to může snížit bolest, ale reálně tím spíše hojení a regeneraci prodlužujeme.
Dnes i řada profi sportovců, trenérů, terapeutů a doktorů stále tuto techniku využívá a doporučuje. Platila zde jednoduchá pomůcka RICE (Rest, Ice, Compression, Elevation), ale právě „Ice“, led, pro delší období léčby to celé trošku kazí – ale proč vlastně? 🤔
Hojení nebo léčba poraněného místa vyžaduje zánět (jedná se o zánět aseptický, který je bez infekce, jako reakce na zranění, operaci nebo zátěž, a v podstatě je v tomto případě léčivý) a právě ledování nebo protizánětlivé léky, i když se to může zdát divné, tak proces utlumují. Při poranění měkkých tkání jsou vyslány bílé krvinky a protizánětlivé buňky (makrofágy) jako začátek procesu hojení. Zánětlivé buňky uvolňují v této oblasti potřebný hormon IGF-1 a právě ledováním se cévy zatáhnou a krví pak neproudí tyto potřebné látky.
V rámci hojení je důležitým faktorem i otok. Zranění přitahuje bílé krvinky a také navázanou tekutinu, a tak vzniká otok. Hromadí se v něm odpadní produkty z narušené tkáně a ty jsou odváděny přes cévní a lymfatický systém. Otok samozřejmě může zvyšovat bolest a prodloužit dobu hojení, pokud dlouho zůstává v oblasti postiženého místa. Ledováním tedy otok rozhodně rychleji nezmizí, a opět je díky tomu prodloužena doba hojení 😔. Čím naopak můžeme pomoci odvodu lymfy, je svalová aktivita díky pohybu. Ten by ale neměl být bolestivý, měl by podpořit léčbu. Zde se tak dostáváme k tzv. load managementu v rámci léčby.
Pravidelným a dlouhým ledováním začátek hojení nastoupí déle, a díky tomu prodlužujeme dobu léčby ☝️ – platí to po operacích, úrazech i sportovní zátěži.
Na druhou stranu je ale prokázáno, že ledování může snížit pocit bolesti a vyvolat i dobrý placebo efekt. Cítíme tedy, že nám to na povrch pomáhá, ale vnitřnímu prostředí to neprospěje, viz body výše. Bolest cítíme méně díky tomu, že snížení teploty sníží rychlost vedení v nervech – i v těch, které nevedou bolest, což může následně vést ke zhoršené koordinaci v dané oblasti. Taky platí, že po ústupu ledování přijde vše k sobě a vlivem většího prokrvení a zahřátí může být bolest pak ještě horší 🤦.
Jak tedy nejefektivněji postupovat v rámci léčby nebo rehabilitace postiženého místa namísto ledování? Zde přichází na řadu protokol PEACE & LOVE, který má několik fází.
PEACE – první den po zranění
Těchto 5 bodů se vztahuje na první den, co se úraz stane.
- Protection (ochrana) – chránění zraněné části těla, aby nedošlo k dalšímu poškození.
- Elevation (elevace) – postižené místo umístit do pozice usnadňující odtok lymfy a krve.
- Avoid anti-inflammatories – vyhnutí se protizánětlivým lékům kvůli zachování zánětu, nezbytného pro léčbu.
- Compression (komprese) – stlačení postiženého místa, pomoc tělu s otokem.
- Education (edukace) – vysvětlení benefitů aktivního přístupu k léčbě a reálné doby hojení.
LOVE – další fáze rehabilitace
- Load (zátěž) – postupné zatěžování tkáně tak, aby bolest nebyla velká; díky optimální zátěži se tkáň remodeluje a stává odolnější.
- Optimism (optimismus) – pozitivní mysl je také důležitá 😀.
- Vascularisation (vaskularizace) – aerobní aktivita v prvotní fázi vede ke zlepšení prokrvení, které podporuje hojení.
- Exercise (cvičení) – úplný klid není dobrá volba. Cvičení obnoví mobilitu i sílu a natrénuje tkáň, aby byla odolnější do budoucna.
Závěrem by bylo dobré zmínit, že ledování zpomaluje a zhoršuje proces hojení a postupně se od něj ustupuje. A kdy tedy vlastně má smysl ledovat? V rámci zmíněných přístupů téměř nikdy 😀, nebo ledování výrazně omezit. Dle mého názoru by se mohlo využít pouze hned po akutním zranění (nebo první den zranění) jako jednoduchý a levný nástroj pro snížení bolesti v rámci několika minut. Může nám to dodat lepší pocit a placebo efekt navenek, ale reálně nám to k ničemu není.
